Diagnostika hemeroidů

Odhodlat se zajít k lékaři s onemocněním postihujícím takto intimní partie může být frustrující, avšak při jakémkoliv přetrvávajícím krvácení by váhání nemělo být příliš zdlouhavé. Sice je poměrně pravděpodobné, že při příznaku jasně červené krve vám bude oznámena diagnóza hemeroidů, avšak mohlo by se jednat i o celou škálu dalších onemocnění.


Během vyšetření budete nejprve dotázáni na obtíže, tedy krvácení, pálení, bolest a další symptomy spojené s vyprazdňováním. Poté lékař přejde k vyšetření konečníku. Vnější hemeroidy jsou patrné pouhým zrakem, avšak jisté znaky lze hledat i pro ty vnitřní. Kolem řitě může být přítomen ekzém či může vykazovat zvýšenou vlhkost. V pokročilejším stadiu bývají při zatnutí břišních svalů patrné i samotné hemeroidy. V dalším kroku je přistoupeno k vyšetření per rektum, které i přes všeobecnou paniku je díky aplikaci znecitlivujícího krému naprosto bezbolestné. Počínající hemeroidy pohmatem nelze rozeznat, při tlaku totiž krev vytlačíme. Hmatné jsou pouze v pokročilejším stádiu, kdy už došlo k ztluštění nebo je-li přítomná trombóza.


Na základě tohoto vyšetření budete odesláni k proktologovi, který s ohledem na zjištěnou anamnézu přikročí k vyšetření anoskopem nebo rektoskopem. Anoskop je konický tubus o délce sedmi centimetrů se zdrojem osvětlení. Může být kovový nebo pro jednorázové použití plastový. Před zákrokem není nutné podstoupit jakoukoliv přípravu. Pomalým vysouváním je takto možné zkontrolovat celou stěnu a odhalit tak i počínající hemeroidy. Anoskop je krom diagnostiky využíván při ambulantních ošetřeních. V případě hemeroidů je mnohem přesnější, než použití rektoskopu. Jeho výhoda spočívá v možnosti prohlédnout i konec tlustého střeva, neboť je dlouhý přibližně 30 centimetrů. U starších pacientů je povětšinou přistoupeno k provedení koloskopie. K vyšetření celého tlustého střeva se přistupuje k vyvrácení podezření na rakovinu, u níž můžou být hemeroidy jedním z příznaků.